"Chceš být na mateřské dovolené, dokud malému nebudou 18 let. Možná bys mohla jít zpátky do práce. Nebo mám všechno platit sám - křičel manžel"

Po pracovním dni se vrátil domů napjatý, a tak si svou zlost vybil na mně. Začal mi vyčítat, proč košile není vyžehlená, proč není doma uklizeno, proč jsou hračky rozhozené?

Trápí ho, že jsem doma s malým a "nedělám nic". Ve skutečnosti mě ten den bolela hlava, takže jsem opravdu dokázala uvařit jen těstoviny na večeři, ale obvykle před příchodem manžela na mě leží všechny domácí povinnosti.

Mladý pár vychovává tříletého syna. Pavla měla skončit s mateřskou dovolenou už v květnu, ale Matěj půjde do školky až v září.

Do té doby jsem se rozhodla si prodloužit mateřskou dovolenou, protože nemám s kým nechat dítě. A můj šéf si oddechl, protože teď mají s novými projekty těžké časy, takže by pro mě stejně neměli žádnou práci.

Mezitím Michal jen čeká, kdy jeho manželka začne přinášet nějaké peníze do rodinného rozpočtu. Věc má ale háček, protože sotva vycházejí s penězi. Peněz mají neustále málo, přestože rodina žije ve vlastním bytě.

Nevím, co má manžel v hlavě, ale snad si nemyslí, že hned v září půjdu do práce? Matěj bude určitě potřebovat čas na adaptaci. A vůbec není jasné, jak zareaguje na nové místo, děti a učitelky, – vysvětluje Pavla.

Pravděpodobně na Michalův názor měla vliv jeho matka, která ho přesvědčovala, že se vnukovi nic špatného nestane.

Ona sama nechala syna v jeslích, když mu bylo 10 měsíců. Dítě tam bylo od rána do večera a vyrostlo zcela normálně.

Vysvětluji manželovi, že nikdo nedává dítě hned na celý den, – vzdychá Pavla.

Matějovi bude třeba postupně zvykat na školku. První dny tam bude trávit několik hodin, poté zůstane do oběda a nakonec – do večera. Michal na to řekl, že vymýšlím hlouposti a budeme dělat tak, jak radí tchýně.

Pavla plánuje vyjít z mateřské dovolené blíže k zimě, ale neví, jak to říct manželovi. Bez hádky to nepůjde, protože Michal je v poslední době celý na nervy. A po jeho slovech v pondělí od něj může čekat cokoli.

– Prohlásil, že mi lezu na nervy a velmi se rozčílil, že to není důvod celý den lenošit, – rozčiluje se Pavla. – A nakonec Michal mi pohrozil, že v září rozdělíme náš rodinný rozpočet.

– To je něco. A co si o tom myslíš?

– Nemám slov! Teď musím platit polovinu za služby, školku a jídlo. Dokážeš si to představit? Manžel říká, že takhle žijí v zahraničí a já mám štěstí, že to musím dělat od září, a ne od května.

– Ale odkud vezmeš peníze na první platbu?

– A vysvětlím mu, že plat dostanu až na konci měsíce. Michal na to říká, že ho to nezajímá. Poradil mi vzít si úvěr nebo zálohu!

Pavlu mrzí takový přístup manžela. Dříve mezi nimi kvůli finančním otázkám nevznikaly hádky. Manželé vydělávali téměř stejně a společně utráceli všechny peníze. Odkud v Michalově hlavě vznikla myšlenka na samostatný rodinný rozpočet?

Má ale manžel pravdu? Jejich dítě vyrostlo, mateřská dovolená skončila, takže manželka by měla přispívat do rodinného rozpočtu. A kde vezme peníze, by manžela nemělo zajímat?