Na druhém ročníku jsem se seznámila s Pavlem. Opravdový krasavec, sportovec a předseda studentského parlamentu. Všechny dívky za ním běhaly. A já jsem jen obyčejná. Kdo by na mě koukal?
Jen Pavel se podíval. Říkal, že nejsem tak arogantní a pyšná jako ostatní slečny. A že jsem dost skromná a veselá, a ještě chytrá. Společně jsme se připravovali na semináře a zkoušky, chodili jsme na rande.
Taková romantika nám trvala dlouho, až do čtvrtého ročníku. Pak mi můj milý požádal mě o ruku a navrhl, abychom žili s jeho matkou:
- Máme velký byt, místa bude dost. Postupně si naspoříme na vlastní byt a přestěhujeme se. Všechno se nám podaří.
Ale tchyně mě neakceptovala do rodiny. Myslela si, že jsem se za Pavla provdala kvůli penězům.
Ano, sám pocházím z chudé mnohodětné rodiny. Bonbóny jsem dostávala jen o velkých svátcích, stejně jako nové oblečení. Tatínek pracoval na brigádách a maminka se starala o hospodářství a ještě pečovala o ležící babičku.
Ale snažila jsem se pomáhat tchyni doma. Uklízela jsem, vařila jídlo... Jenže ona neocenila mou pomoc.
Doufala jsem, že zpráva o mé těhotenství změní paní Valentinu. Ale bohužel začala se mnou jednat ještě hůře.
A ani manžel mi nechtěl pomáhat. Nosila jsem těžké tašky do bytu sama, umývala podlahu. A velmi jsem trpěla kvůli takovému pohrdavému chování Pavla a Valentiny.
Ten den jsem se vracela z obchodu, nesla jsem tašky s potravinami. Výtah nejezdil. V domě mě silně zabolelo břicho, bolest mě přimáčkla. Sousedi zavolali sanitku.
Proč Jana Hlaváčová 10 let nevychází z domu: "Čas nezastavíme"
Marta Dancingerová promluvila o natáčení seriálu Zlaté labutě: "Je to něco jiného, jinak se to nosí a člověk se v tom jinak chová"
Bára Munzarova a Martin Trnavský jsou spolu téměř 15 let: „Přišel ten správný čas“
"Přejeme sílu a brzké uzdravení”: Richard Genzer skončil v nemocnici. Je známo, co se stalo
Několik hodin jsem pociťovala pekelnou bolest. Ale ani manžel, ani tchýně nezvedali telefon. V tu chvíli jsem myslela jen na jedno - aby se dítě narodilo zdravé. A po 10 hodinách jsem již držela svého syna v náručí.
Nejhorší na mě čekalo potom. Do porodnice na propuštění přišla jen moje matka, společně jsme jeli domů. Ale nikdo neotevřel dveře, zámek se nehodil k klíčům.
- Ach, Lěnko. Porodila? Fuj, jak je to krásné, - řekla sousedka.
- Ano. A nevíte, kde je Pavel a...
- Řekli, abych ti předala tvé věci. Tady jsou tašky s oblečením.
Jen těžce jsem zadržovala slzy. Když jsem byla v porodnici, manžel se tchýní tiše sbalili všechny věci a prostě mě vyhnali. Asi jim nebylo dovolíno dostatek odvahy mi to říct do očí.
S maminkou jsme jeli do vesnice. Zjistila jsem, že teď musím vychovávat syna sama. Vždyť tehdy neměl skutečného otce. Pavel dokonce nechtěl přijet k nám, podívat se na svého syna. A moji žádost o výživné nechtěli přijmout u soudu.
Snažila jsem se ve vesnici hledat práci, pracovala jako chůva ve školce. Samozřejmě to bylo těžké, ale neztrácela jsem naději.
Ale víte, všechno špatné jednou končí. Soused, Michal, nám často pomáhal u domu. A také přinášel Matvíjkovi hračky z dřeva, které sám vyráběl. Věděla jsem, že Michal mě tajně miluje.
No a tak uplynulo 10 let. S Michalem jsme se vzali, začali jsme spolu žít u jeho rodičů. Mimochodem, velmi srdečně přijali mého synka Matvíjka a nazývali ho vnukem. A za pár let jsme si koupili byt ve městě.
Teď je u nás všechno dobré. Michal založil podnik, vyrábí hračky z dřeva. A já se věnuji domácím pracím a vychovávám naši společnou dceru Zorjanu.
A včera jsem potkala Pavla, náhodou. Nejprve jsem ho ani nepoznala. Vousy, staré, roztrhané oblečení, špinavé boty. Známá přítelkyně z univerzity mi řekla, že Pavlo má teď všechno špatně:
- Zůstaly jen dluhy. A navíc má maminka rakovinu. Takže Pavel místo toho, aby našel práci, začal hodně pít.
Ale teď jsem mám skvělé děti. Přece jen, kvůli tomuto štěstí jsem musela projít tolik utrpení.
Dříve jsme psali: Připravena k porodu: Dominika Myslivcová promluvila o cestování do porodnice
Připomínáme: Moderátorka na taneční show: Iva Kubelková prozradila, jak se na vystoupení připravuje
