Naštěstí mu psa po roce vzali. Rey se dostal do útulku pro domácí mazlíčky. Nehledě na to, že si kvůli lidem zažil hodně nepříjemného, nezanevřel na ně.
Každý den do útulku přicházeli muži i ženy, děti i starší lidé. Všichni tam chodili proto, aby si našli nového čtyřnohého přítele. Aby ho obklopili láskou a péčí.
Když lidé procházeli kolem Reyovi klece, natahoval k nim tlapku, jako by prosil: “Haló, vem si mě. Nedívej se na to, jak vypadám hrozně. Ve skutečnosti jsem milý, hodný a laskavý pes. Budu tvým věrným přítelem.” Celý rok lidé procházeli kolem Raye. Nikdo se neodvážil vzít si ho, ale jednoho krásného dne se vše změnilo.
Když Ray ucítil v blízkosti člověka, opět k němu natáhnul packu. Zvykl si, že si ho nikdo nechce vzít, a tak to dělal spíše ze zvyku. Jenže toho dne se muž zastavil právě před Rayovou klecí.
Pes zvedl oči a pohledem se setkal s mužem. Jmenoval se Jerom, pokleknul, aby si se psem trochu pohrál. Pak poprosil zaměstnance útulku, aby klec odemknuli, a vzal si Raye s sebou.
A tak pes nakonec našel nového páníčka. Dobrého páníčka. Jerom a Ray jsou nyní nejlepší přátelé. Muž vypráví, že nechápe, jak někdo mohl kolem psa projít jenom tak bez povšimnutí.
Zdroj: Lemurov.net
