"Jednoho dne můj manžel přivedl svého syna, o kterém jsem neměla tušení a řekl, že bude žít s námi: Okamžitě jsem si sedla, ale dodnes mě to trápí"

Nejedna dívka z našeho města snila o tom, být po jeho boku, ale on si všiml právě mě. Tehdy jsem nemohla uvěřit svému štěstí, cítila jsem se výjimečně. Jednoho večera jsme byli spolu, procházeli jsme celou noc úzkými uličkami města.

Po tomto večeru jsme začali chodit. Měla jsem pocit, že žiju v pohádce. Martin byl velmi galantní a romantický kavalír. Miloval mě překvapovat dárky a já jsem se cítila jako opravdová princezna. Tehdy mi srdce tlouklo před každým setkáním a neumožňovalo mi usnout vzpomínky na večer s milovaným.

Všechno ostatní ztratilo smysl a neviděla jsem nikoho kromě něj. Nyní chápu, že to bylo nejlepší období mého života.

Tak to trvalo půl roku, a poté mi udělal návrh. Svatbu jsme neslavili, jen jsme se vzali a oslavili tuto událost v kruhu nejbližších lidí. Hned po svatbě se Martin přestěhoval ke mně, protože jsem žila s rodiči ve dvoupokojovém bytě. Žít se tchyní jsem nechtěla, protože manžel vždy vyprávěl o svých složitých vztazích s rodinou.

Žili jsme tak společně, Martin chodil do práce a já studovala na posledním ročníku. Časem jsem otěhotněla. Na ultrazvuku mi řekli, že budu mít dvojčata. Byla jsem velmi rozrušená, protože jsem nevěděla, jak se všichni vměstnáme.

Tehdy manžel přijal rozhodnutí – jet do zahraničí a vydělat peníze na vlastní byt.

Zpočátku jsem byla proti, ale pak jsem pochopila, že jiná možnost není. Narodili se chlapci a naše výdaje prostě vystřelily do nebes. Když dětem bylo půl roku, Sergej řekl, že pojede do zahraničí na rok a předtím ještě zajel se rozloučit s matkou. Za dvě hodiny přišel domů s chlapcem.

– Seznam se, to je můj syn Leoš. Na nějaký čas bude žít u nás – řekl Martin a sklopil hlavu.

Byla jsem překvapená a ztratila jsem řeč. V tom okamžiku začala plakat dvojčata a já, přišedší k sobě, jsem se k nim vrhla.

Tehdy mi manžel vyprávěl, že to je jeho syn. Na jednom studentském večírku se seznámil s dívkou a po první společné noci otěhotněla.

Nechtěla se vdávat a dítě nepřijala, chtěla udělat potrat. Pravda, matka manžela přemluvila dívku, aby dítě porodila a vzala si dítě k sobě.

Celou tu dobu dítě vychovávala babička a Martin občas syna navštěvoval a finančně pomáhal. Dělal vše pro to, abych se to nedozvěděla.

Ale nyní zdraví matky selhává a nemůže se o Leoši dále starat.

Podívala jsem se na chlapce a mé srdce se stáhlo bolestí. Díval se na mě jako pronásledovaná zvěř. Měla jsem ho velmi líto, protože byl ještě úplně maličký a při živých rodičích vyrůstal jako sirotek.

Objala jsem malého a přitiskla k sobě. Manžel úlevně oddechl a políbil mě. Následujícího dne odjel s tím, že se za rok vrátí a začneme nový život. Pravda, vše se stalo úplně jinak.

Zpočátku manžel posílal peníze a volal, ale pak jsem s ním ztratila spojení. Nevěděla jsem, co dělat sama se třemi dětmi v náručí.

Deset let jsem čekala na návrat manžela, nechtěla jsem věřit tomu, že nás opustil. Ale brzy jsem se od známých dozvěděla, že Martin si našel bohatou dámu v zahraničí a žije s ní v luxusu.

A Leoš se ukázal být velmi dobrým chlapcem, vychovávala jsem ho jako vlastního syna. Dokončil školu s vyznamenáním a poté byl přijat na architekturu.

Nyní má svou vlastní firmu – velmi úspěšnou.