Žena navíc měla dvanáctiletou dceru, která byla touto situací velmi nespokojená.

Myslela si, že matka se za toho mladého hezouna nevdá, jak mohla vyměnit vlastní dceru za cizince?

Matka nepochopila, co se děje, žádala dceru, aby šly ven, navrhla společný výlet do kina, ale žádnou odpověď neslyšela.

Dívce se nechtělo ani na atrakce, ani do kina, ani na sladkosti, jen ležela na gauči a plakala. Nakonec usnula celá ve slzách. Nemohla si zvyknout na tuto situaci, začala být hrubá na matku, dívala se na ni s pohrdáním.

I příbuzní s ní měli rozhovory, ale ona se nepoddávala, utíkala z domu, tak jednu noc seděla na schodech v sousedním domě, a pak promrzlá šla k tetě – matčině mladší sestře.

Dívka se už najedla a ohřála, když pro ni přijela matka. Navíc ne sama, a hned na očích dívky se objevily slzy. A tak se vracely domů ve třech. Dívka se dívala na mamu – její profil, vypadala už stará, a on – velmi hezký.

Právě v tomto období mladý manžel matky poprvé zmizel na celý měsíc. Dívka byla šťastná, vše bylo jako dřív, ani se matky neptala, co se stalo, bylo jí to jedno. Dokonce jejich vztahy se zlepšily... Ale pak se znovu vrátil. Tentokrát – navždy.

Dívce se muselo smířit s tím, že tentokrát zůstane navždy.

Jí – 18, jemu 28, matce 38. Obědvali. Mladá kráska podávala nůž svému otčímovi, a trochu déle si nechala svou ruku v jeho ruce, v tom okamžiku se na sebe podívali přímo do očí.

Matka viděla tento moment, zbělela a sklopila hlavu, dojídali oběd v tichosti.

Jednoho dne, když matky nebylo doma, dívka přistoupila k mladému otčímovi, a opřela se čelem o jeho široká ramena. Muž nejprve ztuhl, a pak ji požádal, aby to už neopakovala. Ach, co potom začalo, dívka začala křičet po celém bytě:

– Proč? Co jsi našel v ní?

Populární zprávy teď

Makhmud Muradov přivezl svou novou partnerku do Uzbekistánu: proč Monika Bagárová nikdy nepotkala matku svého partnera

Bývalý manžel Evy Pilarové Jaromír Mayer je opět v Česku: "Jaromír samozřejmě neopomněl zdůraznit, že nad Pilarku u nás žádná zpěvačka neměla"

"Mívám blbý období, kdy se mi nechce ven": Ondřej Sokol, který trpí aspergerovým syndromem, slaví 50. narozeniny

"Iveta Bartošová mi dala svobodu": Anna Štaidlová o rozvodu s Ladislavem Štaidlem. Život po skončení vztahu

Zobrazit více

Mladý muž přinesl sklenici s chladnou vodou, přikryl dívku dekou a sám vyšel z místnosti, bouchnul dveřmi. Nemohla uvěřit, že ji právě odmítl. Cítila se hrozně, jak se mohl takové krásce vyhnout?

Celou tu dobu byla do něj zamilovaná, často se jí zdál ve snu... Po posledním rozhovoru se manžel matky nevrátil domů, přišel po několika dnech v okamžiku, kdy dívka pila čaj a psala v kuchyni. Sedl si naproti ní a v tu chvíli se jí vše obrátilo vnitřně naruby.

Nejdříve se dlouho díval do jejích očí, pak řekl: "Nech mě být, prosím, miluji jen tvou mamu a nikoho jiného vedle sebe nevidím. Přestaň s tím divadlem a nebudeme si kazit nervy, domluvili jsme se? Ty už jsi velká holka!"

Dívka nemohla pochopit, proč je život tak nespravedlivý. Ráno viděla, jak objímá mamu v kuchyni - cítila se tak špatně, že sotva doběhla do koupelny. Pak se rozhodla, že odtud musí odejít. Našla si pokoj v internátu a přestěhovala se.

Jí bylo 25, jemu 35, mamě 45. Překvapivě se vztahy téměř urovnaly. Chodila na návštěvy. Večeřeli spolu, smáli se, povídali si. Všichni byli šťastní, dokonce i matčina sestra řekla - konečně jsi vyrostla.

V očích mamky se třpytilo štěstí, a její vyvolený se stal ještě hezčím - solidním mužem. Dívka si opakovaně uvědomovala, že všechny své obdivovatele srovnává s otčímem a nic s tím nemohla dělat. Pak se, k překvapení, znovu zamilovala.

Byl ženatý a ona se stala jeho milenkou. Jezdili spolu k moři, daroval jí dárky, ale jí to vždycky bylo málo.

Chtěla si vyzkoušet bílé šaty, závoj, aby jejich zubní kartáčky byly ve stejném poháru, ale on to nepotřeboval. Bohužel, i nejvášnivější láska se promění v nudný svazek, když lidé neustále před sebou mají řešit společné každodenní problémy.

Nechtěla se s tím smířit, viděla, jakou lásku mají její matka a otčím, pochopila, že ve dvou se dá žít radostně, klidně.

Jí bylo 28, jemu 38, mamince 48. Už se přestěhovala do jiného města, kde jí nabídli dobrou práci. Chtěla utéct od nešťastné lásky, ve které byla celé tři roky. Tam začala chodit s kolegou – hezkým svobodným mužem, mohli by se vzít, mít děti...

Jednoho dne jí otčím zavolal a navrhl, aby spolu šli na oběd, protože byl služebně ve městě. Byla tak šťastná, že uvidí blízkou osobu. Byli spolu velmi veselí, útulně si povídali o všem možném, vzpomínali na minulé roky, mluvili o mamince. Tyto rozhovory ji velmi uklidnily.

Pohledem sklouzla k jeho rukám a intenzivně pocítila, jak by si přála, aby ji objal. V tom okamžiku si uvědomil, co si přeje, na chvíli zmlkl. Pak začal mluvit. Řekl, že ji má rád, malou dívku, že zná a cítí její zášti, přání, že vždy budou dobrými přáteli a ona se na něj vždy může spolehnout.

Tato slova ji jako by přikovala k zemi: a doopravdy, co od něj vlastně chce?

Měsíce uběhly, zavolal jí, že maminka onemocněla. Ihned volala mamince, ta měla unavený hlas. Říkala: "Moje děvenko, odpustila jsi mi ho? Celý život jsem věděla, že se ti líbí, nechtěla jsem tě zranit. Omlouvám se, že to takhle dopadlo." Dcera hned změnila téma. Řekla, že přijede o víkendu.

Přijela. Na maminku už nestihla. Stál na chodbě nemocnice s prázdným výrazem. I v tak hrozné situaci zůstal tak krásný. Podíval se na ni a otočil se k oknu...

Po rozloučení s maminkou se vrátili do bytu. Ona překládala všechny věci, uklízela, a on jen seděl ve své místnosti. Pak šel do práce a vracel se pozdě, zhubl, skoro nejedl... Jednoho dne se vloudila do jeho ložnice, a tam všude voněly maminy parfémy, na komodě – jejich společné fotky, na polštáři – mamina fotografie... Srdce ji stisklo a slzy se jí derou do očí. Ihned odtamtud utekla, jako by byla popálena...

Nechtěla věřit, že to pro něj může být tak bolestivé.

Pomyslela si, že o nich tak nic nepochopila. Myslela si, že už nikdy nepochopí... Nebylo jí souzeno prožít takovou lásku, jakou měla její matka s tímto mužem. Co si myslíte?