Zvykli jsme si dělat všechno společně – víkendy, dovolené i návštěvy u rodičů. Nemáme zvláštní potřebu utíkat na dívčí večírky nebo do garáže s kamarády, abychom probírali naše auta.
Moje manželka klidně spala vedle mě, když mi najednou přišlo oznámení na Facebooku – krásná mladá žena mi poslala žádost o přátelství. Přijal jsem ji a podíval se na pár jejích fotografií na jejím profilu.
Neznal jsem ji, a tak jsem jí poslal zprávu s otázkou:
„Známe se?“
Odpověděla:
„Slyšela jsem, že ses oženil, ale já tě stále miluji.“
Ukázalo se, že to byla kamarádka z minulosti. Na fotografii vypadala velmi krásně.
Zavřel jsem chat a podíval se na svou manželku, která klidně spala po náročném pracovním dni. Když jsem se na ni díval, přemýšlel jsem o tom, jak se cítí v bezpečí, když může vedle mě tak pohodlně spát v našem společném domově.
Je daleko od svých rodičů, kteří pro ni vždy byli oporou. Když byla smutná nebo rozrušená, její matka byla vždy blízko, aby mohla plakat na jejím klíně.
Její starší sestra jí vyprávěla vtipné a poučné příběhy, které ji tak potěšily a rozveselily.
Její otec se vracel domů a nosil jí všechno, co potřebovala...
A přesto mi natolik důvěřovala, že si mě vybrala, a teď spolu budujeme náš společný život. Teď jsem já její rodina, její opora a podpora…
Všechny tyto myšlenky mi proběhly hlavou, a tak jsem vzal telefon a stiskl tlačítko „BLOKOVAT“.
„Každé ráno přilétá na kuchyňské okno vrána. Každé ráno chce vstoupit do mého domu. Možná pro mě má nějaké zprávy“
„Bylo mi tehdy 14 let, šli jsme po ulici s rodiči a viděli, že uprostřed silnice leží pes. Sám si vybral to místo, nepotřeboval už tenhle život“
Lucie Vondráčková se uzavřela před světem: S Petrem Mráčkem strávila poslední den jeho života
Lucie Vondráčková o svém osobním životě: "Bydlíme spolu. Všichni v jednom domě"
Obrátil jsem se k ní a usnul vedle ní.
Jsem muž, ne dítě. Složil jsem přísahu, že jí budu věrný, a tak to zůstane. Navždy budu bojovat za to, abych byl jejím mužem, který nepodvádí svou ženu a nerozbíjí rodinu…”