A v této souvislosti je zajímavé podívat se na moderní minimalismus v dalekém Japonsku, jehož obyvatelé pravidelně překvapují svět svým postojem k sobě navzájem i k životu samotnému.

Proč za posledních 10 let začali Japonci méně oceňovat materiální hodnoty?

A jak došlo k tomu, že obyvatelé této úžasné ostrovní země dokonce začali pálit rodinné fotografie, osobní dopisy a knihy, které přečetli?

Knihy. Foto: snímek obrazovky 4.bp.blogspot.com
Knihy. Foto: snímek obrazovky 4.bp.blogspot.com

Pálení knih je opravdu barbarské.

Ale v různých dobách a v různých zemích to bylo často používáno jako jeden z prvků cenzury, kdy byla nehodná literatura vhozena do ohně.

A motivy mohly být kulturní, náboženské nebo politické.

Například v Německu ve 30. letech 20. století byly upáleny knihy Bertolta Brechta, Ericha Marii Remarque, Jacka Londýna, Theodora Dreisera a dalších "nežádoucích" spisovatelů.

Je zvláštní, že pod vlivem projevů nových tehdejších státníků pálily knihy také davy německých studentů a německý básník Heinrich Heine, který již v roce 1820 napsal: "Kde pálí knihy, tam následně pálí i lidi."

Později se ukázalo, že pán satiry devatenáctého století měl děsivě pravdu.

Proč ale moderní Japonci začali pálit knihy?

A ne, nejedná se o obrazovkovou verzi románu "451 stupňů Fahrenheita", ale o důsledky ničivého zemětřesení z 11. března 2011.

Během několika hodin živly zničily více než 300 000 domů.

Populární zprávy teď

"Každým rokem mizela podoba mezi dcerou a manželem. 'Je na můj rod podobná,' ujišťovala manželka"

"Je mi 40 let. Samozřejmě, že po mně nejdou mladíci, ale zralí muži se za mnou otáčejí: asi hledají chůvu"

"Letěla jsem v letadle s ženou, která byla velmi nervózní a modlila se. A když jsme přistáli, vysvětlila mi své chování nikdy jsem o tom nepřemýšlela"

"Vzala jsem tátu po smrti maminky k sobě, a on začal dělat scény a požadovat: jak mu dát najevo, že není středem vesmíru"

Zobrazit více

Tisíce lidí přišly o život, statisíce zůstaly bez domova.

Knihy. Foto: snímek obrazovky polk.inter.ua
Knihy. Foto: snímek obrazovky polk.inter.ua

Ti, kterým se podařilo uprchnout, v mžiku ztratili vše, co měli.

To bylo pro celé Japonsko šokem, který přiměl místní obyvatele přehodnotit své zvyky a priority.

Materiální hodnoty se v očích Japonců rychle znehodnocovaly.

Koneckonců, k čemu jsou všechny věci, když je lze tak snadno ztratit?

Jaký má smysl hromadit bohatství po celá desetiletí, když může zmizet během několika minut?

Moderní minimalismus začal masově přebírat mysl lidí.

Někdo, když ztratil všechno, záměrně minimalizoval všechny nákupy v nové fázi života.

A někdo přemýšlel o možných ztrátách a digitalizoval vše, co pro něj mohlo být důležité (jako osobní dopisy, rodinné fotografie a přečtené knihy), a zbavil se originálů.

Tak se zrodila nová generace japonských minimalistů.

Jedním z nich byl Fumio Sasaki.

Býval obyčejným chlapem, který se snažil více vydělávat, více šetřit, kupovat ty nejdražší věci a nekonečně se srovnával s ostatními.

Velmi se snažil držet krok, ale tento boj jej jen vyčerpával a zneklidňoval.

Myšlenky minimalismu toho chlapce zajaly a pomohly mu změnit život.

Fumio Sasaki o tom později dokonce napsal knihu "Sbohem, věci! Nový japonský minimalismus", která se stala mezinárodním bestsellerem.

A jedna z hlavních myšlenek bude následující: "Jediný způsob, jak se soustředit na to důležité, je minimalizovat nedůležité."

Knihy. Foto: snímek obrazovky pbs.twimg.com
Knihy. Foto: snímek obrazovky pbs.twimg.com

Nyní sám Fumio Sasaki žije v malém pronajatém bytě (asi 20 metrů čtverečních).

Ten muž má minimum majetku: smartphone, notebook, nějaké oblečení.

Autorovi výše zmíněné knihy trvalo asi 10 minut, než si zabalil věci na přestěhování do jiného bytu.

Minimalismus takový, jaký je!

Zvláštní pozornost si také zaslouží kniha od Fumio Sasaki.

Umožňuje čtenáři podívat se na známé věci novým způsobem.

Někteří lidé po přečtení odmítají zbytečné nové nákupy.

Ostatní provádějí "revizi" doma a zbavují se zbytečného harampádí.

Každý vnímá moderní minimalismus v domácnosti po svém.

Pro některé lidi je to něco podobného asketismu a pro jiné je to jen zbavování se nepotřebných domácích potřeb a dekorací, vyklízení prostoru od zbytečných věcí, které pouze shromažďují prach.

Zdroj: takprosto.cc

Dříve jsme psali: "Museli mi dát antibiotika a nějaké minerály": Jiří Krampol se vrátil z nemocnice. Jak se herec cítí

Připomínáme: "Nemůžu dodýchnout": Zpěvačka Hanka Zagorová hlásila zhoršující se zdravotní stav. Odložený návrat na jeviště